Podívejte se, jaké kroky čekají vaše žádosti od doby podání.
Dům zahraniční spolupráce (DZS) má klíčové postavení v oblasti mezinárodního vzdělávání pro vzdělávací instituce, neziskové organizace i jednotlivce. Nejenže spravujeme evropské programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity – jako česká národní agentura dbáme také na transparentnost a férovost celého grantového procesu a podpory projektů v souladu s principy a hodnotami Evropské komise (EK).
Žadatelé mohou žádat o finanční podporu různých typů projektů napříč všemi oblastmi formálního i neformálního vzdělávání, od školních a studentských výjezdů, přes aktivity pro mládež, až po projekty celoživotního vzdělávání či dobrovolnictví. Evropská komise podporuje především projekty, které se zaměřují na programové priority jako je inkluze, udržitelnost, participace a digitalizace a které mají zároveň pozitivní dopad na jednotlivce, organizaci a společnost.
Pokud jste zrovna podali žádost nebo její podání zvažujete v příštím období, podívejte se, jak jednotlivé fáze programového cyklu a činnosti DZS probíhají a co vás čeká.
1. Vyhlašování výzvy k podání žádostí
Evropská komise (EK) každoročně vyhlašuje výzvu k podávání žádostí s termíny pro podání žádostí začátkem jara (únor/březen), na podzim (říjen/listopad) nebo v obou těchto termínech. To se děje v závislosti na tom, o jaký typ aktivity se jedná (výjezdy osob, projektová spolupráce se zahraničním partnerem, centralizované aktivity, žádost o udělení akreditace) nebo v jaké oblasti vzdělávání chce žadatel projekt realizovat (školní vzdělávání, neformální vzdělávání mládeže, sport, odborné vzdělávání a příprava, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých). Přehled termínů a jednotlivých kol výzvy je podrobně popsán v programové příručce EK a komunikován na webu DZS.
2. Intenzivní konzultační období
Celý proces podávání žádostí je standardizovaný a podrobně popsaný v programové příručce. V průběhu roku pořádáme celou řadu podpůrných aktivit pro žadatele včetně seminářů, webinářů a individuálních či skupinových konzultací. Pár měsíců před termínem podání žádosti o grant realizujeme v některých sektorech vzdělávání tyto aktivity na týdenní frekvenci. Naši konzultanti působí také v regionech, aby podpořili informovanost a poskytli pomoc zájemcům o granty.
3. Podání žádosti v termínu výzvy
První kolo výzvy 2024 bylo uzavřeno v březnu, kdy bylo podpořeno 685 projektů. Aktuálně jsme uzavřeli podzimní kolo výzvy, u kterého byl kvůli povodňové situaci prodloužen termín z 1. 10. na 8. 10. 2024. Celkově jsme obdrželi přes 2000 žádostí o vzdělávací projekty, které mohli žadatelé podávat ve vybraných typech aktivit prostřednictvím oficiálního elektronického formuláře spravovaného Evropskou komisí. Tento systém zajišťuje transparentní zpracování všech žádostí a sjednocuje proces podání.
4. Hodnocení žádostí
V rámci podzimního kola výzvy nyní přecházíme do klíčové fáze procesu – formální kontroly a obsahového hodnocení podaných žádostí. Tento proces zahrnuje několik důležitých kroků:
- Formální kontrola: Nejprve ověřujeme, zda žádosti splňují všechna formální kritéria, zda dokumenty po formální stránce obsahují všechny potřebné náležitosti a žadatelé splňují požadavky na případné udělení grantu. Pokud žádost neprojde úspěšně touto kontrolou, je z dalšího procesu vyřazena.
- Obsahové hodnocení: Žádosti, které projdou formální kontrolou, jsou posuzovány z hlediska kvality a relevance projektu. V souladu s požadavky EK každý projekt hodnotí jeden nebo dva hodnotitelé, jejichž identita zůstává anonymní pro zajištění maximální nestrannosti. Hodnotitelé jsou vybíráni náhodně a jejich výběr se řídí přísnými pravidly stanovenými Evropskou komisí.
Hodnocení zohledňuje vícero kritérií v závislosti na programu, v oblasti vzdělávaní, o kterou se žádá, nebo typu aktivity. Kritéria pro udělení grantu jsou rozepsána v programových příručkách. Například:
- Relevance projektu: Návrh projektu a profil žadatele musí být relevantní pro oblast odborného vzdělávání a přípravy, cíle akce a evropské hodnoty.
- Kvalita koncepce: Návrh projektu musí jasně a konkrétně řešit potřeby organizace a účastníků, zahrnovat vhodné aktivity s jasným plánem, být environmentálně udržitelný, využívat digitální nástroje a metody učení k podpoře mobility a spolupráce s partnerskými organizacemi.
- Kvalita následných opatření: Žadatel musí jasně vymezit odpovědnosti pro realizaci aktivit v souladu se standardy kvality programu Erasmus, navrhnout logické kroky k začlenění výsledků mobilit do běžné činnosti, zajistit hodnocení výsledků a účinné šíření výsledků projektu včetně uznání financování EU.
- Sociální dopad a aktivní občanství: U projektů Evropského sboru solidarity se hodnotí zejména míra zapojení do řešení společenských problémů na lokální úrovni skrze iniciativy mladých lidí.
Po dokončení hodnocení jsou projekty seřazeny podle bodového skóre, které je stanoveno dle metodiky Evropské komise. Nejprve jsou podpořeny projekty s nejvyšším počtem bodů, které splňují kritéria a na které je v rozpočtu dostatek finančních prostředků. Projekty, které také dosáhnou dostatečného bodového hodnocení, ale nemohou být financovány z rozpočtových důvodů, budou zařazeny na seznam náhradníků. Fáze hodnocení trvá obvykle dva až tři měsíce, v závislosti na počtu přijatých žádostí.
5. Schvalování žádostí
Posouzené projekty jsou vždy předloženy schvalovací komisi. Ta je složena z odborníků z řad zástupců ministerstev a expertů z oblasti vzdělávaní a schvaluje, že proces kontroly a hodnocení žádostí byl v pořádku. Rozhodnutí o výsledcích hodnocení žádostí předkládá k podpisu řediteli národní agentury, čímž se proces formálně uzavře.
Standardizace procesu a zajištění nezávislého výběru
Výběr podpořených projektů vychází z jasně stanovených kritérií bez možnosti subjektivního nebo názorového ovlivňování. Projekty musí tato kritéria naplňovat a musí být v souladu s evropskými hodnotami, hodnotitelé však mimo to nehodnotí ideovou či politickou stránku projektu.
Jako kontrolní mechanismus pro objektivní schvalování působí i to, že hodnotitelé ani členové schvalovací komise nesmí být zapojeni do žádných projektů, stejně tak ředitel národní agentury nesmí být členem schvalovací komise. Funkčnost tohoto systému je každoročně ověřována nezávislým externím auditem, který provádí Evropská komise u národních agentur.
6. Implementace a monitorování
Po schválení projektů jsou s úspěšnými žadateli uzavírány grantové dohody, které stanovují jasné podmínky pro realizaci projektu a čerpání finančních prostředků EU. DZS pravidelně monitoruje průběh projektů na základě předkládaných zpráv, monitorovacích návštěv či kontrol přímo v instituci nebo na místě realizace aktivit za účelem ověření, že projekty postupují podle plánu a plní stanovené cíle. Pokud dojde k problémům, mohou být přijata nápravná opatření včetně možného krácení grantu nebo odstoupení od smlouvy.
Rozmanitá paleta projektů
Evropská komise podporuje širokou škálu projektů zaměřených na inovace ve vzdělávání, metodiky a prohlubování stávajících dovedností. Nejedná se tedy pouze o studijní pobyty žáků a studentů, ale projekty mohou být zaměřeny například na rozvoj digitálních dovedností akademiků či učitelů, environmentální udržitelnost, participaci mládeže nebo inkluzi a rozmanitost ve vzdělávání. Projekty v rámci Evropského sboru solidarity dávají mladým lidem příležitost aktivně ovlivňovat své okolí – od revitalizace památek až po integraci uprchlíků nebo zapojení seniorů do komunitního života.
Dopad na jednotlivce a společnost
Získaní mezinárodní zkušenosti má významný dopad na jednotlivce, organizace, region a společnost jako celek. Výzkumy ukazují, že účastníci získávají cenné odborné a jazykové dovednosti, což zvyšuje jejich šance na pracovním trhu a připravuje je na globální výzvy. Organizace, které se zapojují do těchto projektů, těží z nových partnerství a inovací, které zlepšují kvalitu jejich vzdělávacích programů a posilují jejich kapacity. Projekty financované z programů jako Erasmus+ navíc přispívají k sociální inkluzi, solidaritě a aktivnímu občanství, což má pozitivní dopad na celou společnost.
- Vytisknout
- Doporučit
- Sdílet