Vyjely jsme na Island

Od roku 2014, kdy jsme založili spolek Na Slunci, se snažíme v rámci formálního i neformálního vzdělávání o rozšiřování našich obzorů. Inspirujeme se nejen v rámci ČR, ale i za hranicemi naší republiky. Od roku 2015 k nám jezdili mladí dobrovolníci z Evropy na půlroční a roční pobyty a byli pro nás všechny, tedy děti i nás dospělé, živým příkladem toho, že svět je barvitější nejen v jazycích, ale i v přístupech ke vzdělávání a životu. Do dalších mezinárodních projektů se aktivně zapojujeme, stále však pouze na úrovni nás dospělých – průvodců, učitelů, koordinátorů. A najednou nastal čas, kdy se mezinárodních programů mohou účastnit i děti, které dorostly do věku mládeže, tedy 13 a více let. A tak jsme se přihlásily na školení, které nás zaujalo tím, že není jen pro koordinátory, ale do práce na mezinárodních projektech výměny mládeže zahrnuje rovnou i tu mládež, a to v celém procesu projektu, od první myšlenky až po realizaci samotnou.

V rámci programu Erasmus+ jsme byly vybrány na kurz “Eye opener” a začátkem října jsme letěly na severský ostrov lávy a ledu, na Island. Koordinátorka se dvěma patnáctiletými dívkami z malého městečka. Setkali jsme se tam s dalšími 44 zástupci z různých organizací z celé Evropy, od Kypru, přes Turecko, Řecko, Maďarsko, Německo, Polsko, Estonsko, Finsko, Norsko, Irsko, Lichtenštejnsko, Anglii, Belgii a Portugalsko a společně se učili, diskutovali, pracovali, tvořili, hráli si, zpívali a sdíleli své představy nejen o další možné spolupráci. Tatiana a Dorotka k tomu napsaly: „Během kurzu jsme se naučily nebát se promluvit, i když naše angličtina není perfektní a nestydět se za svůj názor. Líbilo se mi, že každý účastník měl prostor vyjádřit se a ostatní s trpělivostí poslouchali. Nahlédly jsme do toho, jak se projekty výměny mládeže tvoří a co všechno jejich zorganizování obnáší. Vyzkoušely jsme si také v simulační hře napsat projektovou žádost.

Nejlepším zážitkem, kromě islandského počasí, pro nás bylo, když jsme společně hráli na piano a zpívali. Setkání s mladými lidmi s různými zájmy a dovednostmi z celé Evropy nás motivovalo k tomu více se věnovat tomu, co nás baví.” Nyní je tedy na nás, jak se získaným know-how naložíme. Jsem nesmírně ráda, že se věci mění, že už to není tak, že my „dospělí“ tvoříme program a vše vyřídíme a zajistíme. Trendy ve vzdělávání, a to i v tom neformálním, jsou jiné. Děti vědí, co chtějí, a není se čeho bát, jen jim dát podporu. Pevně tedy věřím, že se nám podaří přivést svět do Kunštátu a taky mládež z Kunštátu vyvést někam ven.

Zdroj: https://www.kunstat-mesto.cz/e_download.php?file=data/editor/262cs_12.pd...